ß-glukany

Glukany jsou unikátní přírodní komplexní polysacharidy, které ve svých řetězcích obsahují molekuly glukózy. Dělí se na na α-glukany a ß-glukany. Zatímco α-glukany jsou stravitelné, ß-glukany jsou pro člověka nestravitelné (Kalač, 2003).

ß-glukany se v přírodě vyskytují v nejrůznějších podobách, tvoří základní složku buněčných stěn mnoha bakterií, kvasinek a vyšších hub, ale také obilnin, jako je oves. U obilnin se vyskytují především v obalových vrstvách zrn (Daou a Zhang, 2012).

Je obecně známo, že ß-glukany působí stimulačně na makrofágy (buňky imunitní soustavy). Při konzumaci ß-glukanů dochází k aktivaci makrofág. Aktivace je zahájena morfologickými změnami, a produkcí různých druhů cytokininů, které dále stimulují imunitní systém a způsobují zvýšení produkce buněk z kostní dřeně a působí, jako regulátory imunitního systému. Dále ß-glukany chrání jedince před vznikem nádorového bujení dvojím způsobem. Jednak posilují imunitní systém a jednak inhibují růst nádorů (Chovancová a Šturdík, 2005).

 

Účinky

Podporují imunitní reakce organismu

Čistí trávicí trakt a pomáhají proti zácpě. (Odes a kol., 1993).

Snižují hladinu cholesterolu (Delaney et al., 2003).

Působí preventivně vůči poškození jater (Karaduman et al., 2010).

Podporují růst prospěšné střevní mikroflóry (Crittenden et al., 2002).

fungují také, jako antioxidační látka (Zekovic et al, 2005).

Působí preventivně vůči rakovině střev (Dongowski et al., 2002).

Zabraňuje inzulinové rezistenci u diabetiků (Hlebowicz a kol., 2008).

 

Ideální denní dávka pro dospělého člověka jsou 3 - 4g β-glukanů. Vzhledem k široké škále účinků ß-glukanů se mohou ß-glukany používat v ideálním případě dlouhodobě s preventivním účinkem proti nejrůznějším chorobám a disturbancím. Největší účinek byl pozorován při zvýšení odolnosti organismu proti bakteriálním, kvasinkovým i virovým infekcím, při podpoře organismu proti rakovinnému bujení a jako účinná ochrana při slabší radiaci (Duss and Nyberg, 2004; Manthey et al., 1999). I při dlouhodobém užívání nejsou známy žádné kontraindikace (Zekovic et al., 2005).

 

Těšíme se na Váš nákup, 

tým HackFood s.r.o.

 

Pokud chceš pocítit moc β-glukanů na vlastní kůži vyzkoušej naší kaši Detox .

 

Crittenden, R., Karppinen, S., Ojanen, S., Tenkanen, M., Fagerstrom, R., Matto, J., Saarela, M., Matiila-Sandholm, T., and Poutanen, K. (2002). In vitro fermentation of cereal dietary carbohydrates by probiotic and intestinal bacteria. Journal of the Science of Food and Agriculture. 82: 781–789.

Daou, C. and Zhang, H. (2012). Oat Beta-Glucan: Its Role in Health Promotion and Prevention of Diseases. Comprehensive Reviews in Food Science and Food Safety, 11: 355-365.

Delaney, B., Nicolosi, R. J., Wilson, T. A., Carlson, T., Frazer, S., Zheng, G. H., Hess, R., Ostergren, K., Haworth, J., and Knutson, N. (2003). Beta-glucan fractions from barley and oats are similarly antiatherogenic in hypercholesterolemic Syrian golden hamsters. Journal of Nutrition. 133:468–475.

Dongowski, G., Huth, M., Gebhardt, E., and Flamme, W. (2002). Dietary fiber rich barley products beneficially affect the intestinal tract of rats. Journal of Nutrition. 132: 3704–3714.

Duss, R., Nyberg, L. (2004). Oat soluble fibers (β-glucans) as a source for healthy snack and breakfast foods. Cereal foods world. 49(6): 320-325.

Hlebowicz, J., Darwiche, G., Bjorgell, O., and Almer, L. (2008). Effect of Muesli with 4 g Oat β-glucan on postprandial blood glucose, gastric emptying and satiety in healthy subjects: A randomized crossover trial. Journal of the American College of Nutrition 27(4): 470–475.

Chovancová A., Šturdík E. (2005). Vplyv beta-glukánov na imunitný systém člověka. In Nova Biotechnologica V-1: 105-121.

Kalač P., Funkční potraviny, Vyd. Dona, 1. Vyd. (2003). Praha, 130s. ISBN 978-80- 7322-029-7.

Karaduman, D., Eren, B., and Keles, O. N. (2010). The protective effect of beta-1,3-D-glucan on taxol-induced hepatotoxicity: A histopathological and stereological study. Drug and chemical toxicology. 33(1): 8–16.

Manthey, F.A., Hareland, G.A., Huseby, D.J. (1999). Soluble and insoluble dietary fiber content and composition in oat. Cereal Chemistry 76: 417-420.

Odes, H.S., Lazovski, H., Stern, I., and Madar, Z. (1993). Double blind trial of high dietary fiber, mixed grain cereal in patients with chronic constipation and hyperlipidaemia. Nutrition Research. 13: 979–985.

Zekovic et al. (2005). Natural and Modified (1→3)-β-D-Glucans in Health Promotion and Disease Alleviation. Critical Reviews in Biotechnology. 25(4): 205-231.