Kotvičník zemní a jeho vliv na zdraví

Vliv Kotvičníku zemního na zdraví

Kotvičník pozitivně působí na tvorbu testosteronu a zvýšení fyzické kondice (1,2). V lidském těle kotvičník působí jako stimulátor, podporuje proteinovou syntézu (3), přičemž podporuje metabolismus (4).

Kotvičník zemní se zdá být efektivním prostředkem v rámci posílení erekce a zvýšení plodnosti (5). Suplementace kotvičníku obecně vede ke zlepšení sexuálních funkcí (6). Také pomáhá při slabém libidu a impotenci (7). Užívání kotvičníku vede ke znatelnému zvýšení počtu spermatocytů (8). Další studie dokazuje pozitivní vliv kotvičníku na muže trpící oligozoospermií (nízký počet spermií v ejakulátu) (5, 9).

Konzumace kotvičníku má prokazatelný pozitivní vliv při nepravidelných menstruačních cyklech u 2/3 žen. U žen s poruchou menstruačního cyklu, kterým byl podávám kotvičník nebyly navíc pozorovány nežádoucí vedlejší účinky, které se často projevují při užívání klasických léků. Také se ukázalo, že kotvičník zmírňuje menopauzální symptomy (pocení, deprese, nespavost a úzkost) až v 98 % případů. Dalším podstatným poznatkem z léčby kotvičníkem je fakt, že u sledovaných žen nebyly zjištěny žádné změny v koncentraci hormonů ženských hormonů (prolaktin, estradiol nebo progesteron) (10).

Pokud toužíš vyzkoušet moc kotvičníku na vlastní kůži, musíš zkusit naší vyladěnou kaši POWER, která obsahuje doporučenou denní dávku této zázračné byliny. Jestliže nemáš rád kaše, můžeš vyzkoušet samotný kotvičník, který nabízíme v nejvyšší možné kvalitě.

 

Reference

1)Gauthaman, K., & Ganesan, A. P. (2008). The hormonal effects of Tribulus terrestris and its role in the management of male erectile dysfunction–an evaluation using primates, rabbit and rat. Phytomedicine, 15(1-2), 44-54. 35.

2)Taskov M (1988). Vitaton. Med-BiolInf 1: 3

3)Sheitanov M, Khristov T, Taskov M, et al. (1988). Vitaton: comparative studies on its effect on incorporation intensity of labeled amino acids in cellular proteins. Med-BiolInf 1: 20-23.

4)Toshkov, A., Dimov, V., & Zarkova, S. (1985). Tribestan: immunostimulating properties. Med. Biol. Inf, 28-31.

5)Arsyad, K. M. (1996). Effect of protodioscin on the quantity and quality of sperms from males with moderate idiopathic oligozoospermia. Medika, 22(8), 614-618.

6)Nikolaeva LF, Dedov II Kurbanov VA. Kardiologiia. 1986;26(7):82–85.

7)Misra DN, Shukla GD. Indian Med Gaz. (1984). 118(10):322–324

8)Viktorov, I., Bozadjieva, E., & Protich, M. (1994). Pharmacological, pharmacokinetic, toxicological and clinical studies on protodioscin. IIMS Therapeutic Focus, 2, 311-13.

(9)Nigam P, Mukhija RD, Gupta AK, et al. Hansenol Int. (1984). 9(1– 2):10–20. Sathyanathan TJ. Indian Med Gaz. 1985;119(6):196–197

10)Zarkova S (1983). Tribestan: Experimental and Clinical Investigations. Chemical Pharmaceutical Research Institute.